Hráč na kytaru

Obraz zachycuje muže a ženu v tradičních oděvech při hudební scéně. Muž sedí na dřevěném nosníku a hraje na strunný nástroj, pravděpodobně banjo nebo loutnu. Má na sobě modrobílou pruhovanou košili a tmavou čepici. Žena stojí naproti muži, s otevřenou pusou jako by zpívala nebo hovořila. Je oblečena v červeno-růžovém topu a bílo-červeně pruhovaném šátku. Pozadí tvoří tmavá stěna domu s oloupanou omítkou.

Popis obrazu a klíčová slova byly vytvořeny umělou inteligencí, buďte prosím shovívaví.



Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Brazilský umělec José Ferraz de Almeida Júnior (1850-1899) začal malovat, když pracoval jako zvoník v kostelu Panny Marie Candelaria. Ve volných chvílích namaloval několik menších obrazů s náboženskou tématikou. Hlavní kněz byl natolik ohromen jeho prací, že uspořádal sbírku, díky níž mohl Júnior navštěvovat lekce kreslení. V roce 1869 studoval na Academia Imperial de Belas Artes. Po promoci si otevřel vlastní studio, aby si vydělal na cestu do Evropy. V roce 1876 vystavoval v Sao Paulu, kde si ho všiml císař Pedro II. Byl natolik uchvácen obrazy jako např. Toužení Vodopády, že mu nabídl finanční podporu. Tím se mu splnil jeho sen a mohl vycestovat do Paříže a studoval na Beaux-Arts. Po návratu do Brazílie v roce 1882 dával ve svém studiu lekce. Neopustil Sao Paulo ani, když dostal nabídku stát se profesorem historie malby na Akademii. Jeho život násilně ukončil jeho bratranec, když ho ubodal kvůli dlouhotrvajícímu románku s jeho ženou. Za svou tvorbu z období romantismu, byl Júnior odměněn titulem rytíř Řádu růže od císaře.

Klíčová slova:

#obraz #muž #žena #tradičníOblečení #hudba #hudebníNástroj #banjo #loutna #zpěv #košile #čepice #šátek #umění #kultura #reprodukce #scéna #dialog #interakce #tradičníZvyky #lidovéUmění