Zahrada pozemských rozkoší

Rok vzniku: 1503-1515
Provedení: olej na dřevě
Originál uložen: Museo del Prado v Madridu
Rozměr originálu: 380x220 cm

Triptych by měl být nejspíše čten chronologicky. Levá část obrazu představuje stvoření světa a Adama a Evu. Prostřední část obrazu svými odkazy na pozemské rozkoše je holdem životu, lásce, rozkoši a volnosti. Je explozí vitality a euforie, která však vede do podsvětí... (třetí část obrazu). Symbolika obrazu je jednoduchá: Bůh stvořil svět, který byl čistý a který lidé rychle obydleli. Lidé se však nechali zlem svést a svět změnili v sídlo požitkářství a hříchu. To vede k nevyhnutelnému trestu. Malba obrazu je přeplněna postavami z různých oblastí života, v nekonečném množství postojů a činností. Vše doplňují imaginární zvířata, nejrůznější bytosti a fantaskní rostliny. Některé lidské bytosti jsou na obraze zobrazeny jako červi, kteří se provrtávají obřími plody představujícím svět.

Obraz v tomto provedení respektuje proporce původního motivu (proto je nutná černý okraj, který vyrovnává nerovné okraje originálu). Nepatrně ořezanou verzi, bez černé pasparty najdete zde. Tuto verze považujeme za vhodnější pro tisk na napnuté plátno.



Bosch namaloval obraz Zahrada pozemských rozkoší v roce 1503-1515. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je podlouhlý. Rozměr originálu je 380x220 cm. Umístěním originálu obrazu je Museo del Prado v Madridu. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Hieronymus Bosch (1450 -1516). Nizozemský malíř pravým jménem Jheronimus van Aken (jeho jméno je odvozeno od města s-Hertogenbosch). Pocházel z malířské rodiny – i jeho dědeček a strýcové byli malíři. Hodně z jeho děl je věnováno hříchu a lidským morálním selháním. Bosch maloval démony, pololidské bytosti, aby evokoval strach a zlo ukryté v člověku. Proslavil se zejména triptychy (nejslavnější je jeho Zahrada rajských potěšení . Jako první vytvořil a pracoval se světem snů, fantaskních bytostí, nočních můr a strachů, který reagoval na tehdejší středověké náboženské představy (o hříchu, přirozeně hříšném lidstvu, peklu a věčném zatracení).