Hráči karet

Hráči karet" (italsky "I Giocatori di Carte") je olejomalba od italského barokního malíře Michelangela Merisi da Caravaggia , který byl známý svým naturalistickým stylem a dramatickým osvětlením. Tato malba byla vytvořena kolem roku 1594 a nyní se nachází v Louvru v Paříži. Obraz zobrazuje čtyři mladé muže, kteří jsou ponořeni do hry karet. Jsou usazeni kolem stolu a hrají nějakou karetní hru, která vyžaduje jejich koncentraci a pozornost. Každý z mužů má výraznou tvář a gesta, která naznačují jejich dojmy z hry.

Caravaggio byl mistrem osvětlení a v "Hráčích karet" použil dramatické světlo a stíny, aby zdůraznil důležité části kompozice. Světlo vychází zleva, což vytváří výrazné kontrasty a zvýrazňuje tváře a ruce hráčů, zatímco zbytek obrazu je ponořen do temnoty. Caravaggio byl pozorný k detailům a realismu. Postavy jsou zachyceny s vysokým stupněm detailu, a to včetně oděvu, který nosí, a reálných emocí, které na jejich tvářích můžeme pozorovat.

Obraz může obsahovat určitou symboliku . Hráči karet mohou být chápáni jako metafora pro hazard a náhodu v životě, což byla častá téma v umění té doby. Caravaggio dokázal zachytit pohyblivost a akci ve svých obrazech. I když jsou postavy na obraze zobrazeny ve statickém okamžiku, lze cítit napětí a očekávání v jejich gestech. "Hráči karet" má silnou dramatičnost a tajemství. Osvětlení a stíny přidávají dojem napětí a tajemství k scéně, což je typické pro Caravaggiovu práci.

Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Caravaggio (Michalengelo Merisi) (1571 – 1610). Italský barokní malíř, který za svůj krátký život výrazně ovlivnil barokní malířství. Narodil se v rodině architekta ve městě Caravaggio. Nerozvážný dobrodruh, který rád provokoval a pohrával si s osudem. Ve svých raných dílech dával přednost realismu. Pracoval se světlem a stínem, kombinoval přírodní a architektonické prvky. Dramatických výjevů (a jeho obrazy jsou velmi dramatické) dosahoval až hyperrealismem a působivým použitím světla a stínů. Intenzivní boční světlo, které začal používat, mu pomáhalo přidávat barvám na intenzitě a propojovat kompozici do jednoho celku. Světlo, intenzivní barvy, výběr motivů (často s výskytem smrti) jsou základními kameny jeho díla, které nesmazatelně ovlivnilo dějiny umění.