Le Sommeil

Rok vzniku:  1866
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: Musee de la Ville de Paris, Musee du Petit-Palais, France

"Le Sommeil" je olejomalba francouzského malíře Gustava Courbeta z roku 1866. Toto dílo je známé svou odvážnou a provokativní tematikou, představující nahé ženy v odpočinku. Přestože obraz Courbet vytvořil, je známo, že se podílel i dalšími umělci, jako byli Édouard Manet a James McNeill Whistler .

Obraz "Le Sommeil" zobrazuje dvě nahé ženy v intimním objetí na posteli. Kompozice je intimní a zdůrazňuje tělesnou krásu obou postav. Courbet používá převážně temné barvy, což vytváří intenzivní atmosféru. Tmavé tóny přispívají k smyslnému a tajemnému dojmu obrazu. Umělec využívá silné a viditelné štětcové tahy, což je charakteristický rys jeho stylu. Tato hrubost v textuře přidává dojmu autentičnosti a expresivity.

Courbet realisticky zobrazuje tělesnou krásu žen bez idealizace. Jejich nahé tělo je vykresleno bez vkusu nebo korektnosti, což bylo v té době kontroverzní. Obraz "Le Sommeil" vyvolal výraznou kontroverzi kvůli svému odvážnému zobrazení nahých žen a námětu erotického objektu. Byl odmítnut na několika výstavách a vyvolal vášnivé debaty.

Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Umístěním originálu obrazu je Musee de la Ville de Paris, Musee du Petit-Palais, France. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Gustave Courbet (1819 – 1877). Francouzský malíř považovaný za vůdčí postavu francouzského malířského realismu 19. století. V roce 1839 odešel na studia práv do Paříže, místo toho se věnoval malířství (kopíroval díla španělských, benátských a nizozemských mistrů). Jeho prvním úspěchem byl Salon v roce 1849, kdy dostal zlatou medaili za obraz Odpoledne v Ornans. Courbet se inspiroval holandskými mistry (Rembrandt, Hals a další). Svůj vliv měl i Giorgion a Tizian. V počátku jeho dráhy byl na výsluní strohými pravidly svázaný akademismus, který byl však pro jeho svobodomyslnou povahu příliš striktní. Maloval proto po vzoru romantiků (Delacroix, Géricault. S obrazem Pohřeb v Ornans, na němž zachytil pohřeb dědečka, se však od romantickýromantismu odklonil a je od té doby považován za realistického malíře.