Slunečnice

Rok vzniku: 1887
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: Metropolitan Museum of Art, New York, USA
Rozměr originálu: 43x61 cm

"Slunečnice" od Vincenta Willema van Gogha je olejový obraz, který vytvořil v sérii mezi roky 1888 a 1889. Jedním z nejznámějších a ikonických děl v dějinách malby jsou právě jeho slunečnice.

Na tomto obraze jsou vyobrazeny žluté slunečnice v různých stádiích kvetení , postavené v váze. Van Gogh tuto sérii namaloval ve svém ateliéru v Arles na jihu Francie. Obrazy slunečnic jsou známé svou výraznou paletou barev, zejména odstíny žluté, oranžové a hnědé.

Van Gogh používal energické tahy štětce a silné kontrasty mezi barvami, což je typické pro jeho postimpresionistický styl. Tímto způsobem se snažil zachytit nejen vizuální podobu květin, ale i jejich emocionální a spirituální podstatu. Obrazy slunečnic jsou často považovány za symbol van Goghova uměleckého genia a jeho citu pro krásu jednoduchých věcí.

Gogh namaloval obraz Slunečnice v roce 1887. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do modra a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 43x61 cm. Umístěním originálu obrazu je Metropolitan Museum of Art, New York, USA. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k postimpresionismu. Jeho dílo - přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus. (jako např. Edvard Munch nebo Henri de Toulouse-Lautrec). Okolo roku 1889 trpěl silnými depresemi, které se stále prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ ( „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise.