Popis zvoleného provedení
Tisk. Obraz vytiskneme na matný fotopapír papír HP o gramáži 270 g/m2. Tiskneme na špičkovém 9inkoustovém plotru HP Z9+. K motivu přidáváme 5 cm široký bílý okraj. Fotografie tiskneme na lesklý fotopapír.
Vybrat si můžete libovolný rozměr a volit jej s přesnosti 1 cm.
Více informací najdete v sekci
provedení obrazů.
Jedlíci brambor (studie)
"Jedlíci brambor (studie)" (nizozemsky "De Aardappeleters") je známý obraz
Vincenta Willema van Gogha , který byl vytvořen v roce 1885. Tento obraz představuje skupinu lidí, kteří se sejdou k jídlu brambor v jednom z nizozemských venkovských domácností. V obraze "Jedlíci brambor" je zobrazeno pět postav, které sedí u stolu a jedí brambory. Tři muži a dvě ženy jsou oděni v jednoduchém, venkovském oděvu a mají tváře vyjadřující tvrdou práci a prostotu. Van Gogh využil kontrastu světla a stínů, aby zdůraznil tváře postav. Tváře jsou osvětleny, zatímco zbytek scény zůstává v temnotě. Tento efekt vytváří dojem intenzivity a upoutá pozornost na postavy.
Obraz zdůrazňuje přirozenost a prostotu venkovského života. Postavy sedí společně u stolu a jedí brambory, což byla běžná venkovská potravina v té době. I když je obraz stylizovaný, van Gogh se snažil zachytit realistický dojem. Postavy mají detailní rysy a texturu oděvu je věrně zobrazena. Obraz může nést
symbolický význam, který odráží van Goghovu fascinaci venkovským životem a prací venkovských
lide . Postavy mohou být chápány jako symbol jednoduchosti a tvrdé práce.
Převládající barvy tohoto obrazu jsou tmavé barvy a jeho formát je na šířku. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.
Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k
postimpresionismu.
Jeho dílo - přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční
impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané
expresionismus. (jako např.
Edvard Munch nebo
Henri de Toulouse-Lautrec). Okolo roku 1889 trpěl silnými depresemi, které se stále prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ ( „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise.