Pole se skřivanem

Rok vzniku: 1887
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: van Gogh Museum
Rozměr originálu: 64 x 54 cm

"Pole se skřivanem" (francouzsky "Champ de blé aux alouettes") je olejomalba od nizozemského malíře Vincenta Willema van Gogha, která byla dokončena v roce 1887. Toto dílo je součástí jeho sérií krajin a zobrazuje venkovskou scénu s polem pšenice a letícím skřivanem. Ve středu obrazu je rozsáhlé pole pšenice, které zaujímá většinu prostoru. Pšenice je vyobrazena v různých odstínech zelené a žluté barvy, což představuje různé fáze růstu. Van Gogh použil silné tahy štětce, které dodávají texturu a pohyb pšenici. V popředí obrazu lze vidět malého skřivana v letu. Tento detailní a dynamický prvek přidává obrazu dojem života a pohybu. Van Gogh zde zachytil okamžik, kdy skřivan vzlétá z pole. Malíř použil viditelné tahy štětce, které jsou charakteristické pro jeho styl. Tyto tahy dodávají obrazu energii a texturu.

Van Gogh měl sklony k symbolice ve svých obrazech. Skřivan mohl být vnímán jako symbol svobody nebo naděje, a pšenice mohla symbolizovat bohatství a úrodnost venkovského života.

Gogh namaloval obraz Pole se skřivanem v roce 1887. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 64 x 54 cm. Umístěním originálu obrazu je van Gogh Museum. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k postimpresionismu. Jeho dílo - přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus. (jako např. Edvard Munch nebo Henri de Toulouse-Lautrec). Okolo roku 1889 trpěl silnými depresemi, které se stále prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ ( „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise.