Popis zvoleného provedení
Tisk. Obraz vytiskneme na matný fotopapír papír HP o gramáži 270 g/m2. Tiskneme na špičkovém 9inkoustovém plotru HP Z9+. K motivu přidáváme 5 cm široký bílý okraj. Fotografie tiskneme na lesklý fotopapír.
Vybrat si můžete libovolný rozměr a volit jej s přesnosti 1 cm.


Více informací najdete v sekci
provedení obrazů.
Van Goghova ložnice v Arles
Rok vzniku:
1889Provedení:
olej na plátněOriginál uložen:
Musee d Orsay, Paříž, FrancieRozměr originálu:
57.5x74 cmTřetí a poslední verze obrazu (Gogh vytvořil celkem tři verze tohoto obrazu v různých odstínech a v různé denní době). Ložnice se nacházela v domě známého z obrazu
Žlutý dům ve městě Arles, Bouches-du-Rhône. Na obrazu není použita bílá barva a předměty v místnosti nemají stíny. Náladu vyjadřují pouze použité barvy. Dveře na pravé straně vedly do horního patra, zatímco dveřmi po levé straně došel návštěvník do pokoje pro hosty. Tento pokoj měl Gogh nejčastěji připravený pro Gauguina. Oknem v čelní stěně se Gogh díval na Place Lamartine a jeho zahrady. První verze je od roku 1962 ve vlastnictví nadace Vincenta van Gogha, zřízené jeho synovcem a trvale zapůjčena muzeu v Amsterodamu. Druhá verze je od roku 1962 majetkem Art Institute v Chicagu. Tato, třetí, verze je od roku 1959 v národní francouzské kolekci v Musée d Orsay v Paříži.
Gogh namaloval obraz Van Goghova ložnice v Arles v roce 1889. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do modra a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 57.5x74 cm. Umístěním originálu obrazu je Musee d Orsay, Paříž, Francie. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.
Vincent Willem van Gogh (1853-1890). Nizozemský malíř patřící k
postimpresionismu.
Jeho dílo - přes 900 maleb a 1100 studií a kreseb patří k tomu nejznámějšímu, co ve světě umění vzniklo. Přesto za svého života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční
impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané
expresionismus. (jako např.
Edvard Munch nebo
Henri de Toulouse-Lautrec). Okolo roku 1889 trpěl silnými depresemi, které se stále prohlubovaly. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ ( „Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise.