Popis zvoleného provedení
Tisk. Obraz vytiskneme na matný fotopapír papír HP o gramáži 270 g/m2. Tiskneme na špičkovém 9inkoustovém plotru HP Z9+. K motivu přidáváme 5 cm široký bílý okraj. Fotografie tiskneme na lesklý fotopapír.
Vybrat si můžete libovolný rozměr a volit jej s přesnosti 1 cm.
Více informací najdete v sekci
provedení obrazů.
Sběračky klasů
Rok vzniku:
1857Provedení:
olej na plátněOriginál uložen:
Musee d Orsay, Paříž, FrancieRozměr originálu:
83.5x110 cmTři ženy sbírají klasy, které zbyly po žních. Mají na sobě oblečení typické pro kraj Milletova rodiště, zástěru mají uvázanou v pase, aby se jim klasy lépe sbíraly. Šátky žen jsou provedeny v modré, žluté a červené (ve třech základních barvách). Postavy jsou velmi zjednodušené, jak je patrno např. z obličeje ženy vpravo. V pozadí, pod dohledem jezdce na koni, probíhají žně. Postavy se sklánějí k zemi, ohýbají hřbet a nepřevyšují horizont. Obraz tak vyjadřuje útisk, kterému se chudému lidu v Milletově době dostávalo.
Millet namaloval obraz Sběračky klasů v roce 1857. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do zelena a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 83.5x110 cm. Umístěním originálu obrazu je Musee d Orsay, Paříž, Francie. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.
Jean-Francois Millet (1814 – 1875). Hned zpočátku své dráhy odmítl tehdejší šablonovité pojetí malby a stal se svobodným malířem portrétů. Ovlivnil
impresionisty výběrem svých témat:
maloval prosté lidi, chudé farmáře a pokoru těžce pracujících lidí. Venkovem, na kterém žil, byl nadšen a věnoval venkovským lidem hodně energie. Milletovy malby se vyznačují zvláštním, zlatým a melancholickým světlem, které jeho krajinám dává až náboženský ráz. Obraz
Klekání – zvony na kostele v dáli odbíjí klekání a dva lidé a obraze děkují za úrodu (paradoxně tento obraz vydražil Louvre za astronomickou sumu).
Sběračky klasů. Monumentalita postav dosažená prostorovým zjednodušením (které později použil i
Seurat) je shora sevřena horizontem. Obraz tak patrně vyjadřuje útisk prostých rolníků (zvláště žen bez hlasovacího práva) po roce 1848.