Jabloň I

ID: #1412 | TOP 20 | Symbolismus | Květiny

Rok vzniku: 1912
Provedení: olej na plátně
Originál uložen: soukromá sbírka
Rozměr originálu: 110x110 cm

Jabloň I je jedním ze tří Klimtových obrazů, na kterém ztvárňuje strom ověnčený jablky. Nejstarší je dílo Zlatá jabloň z roku 1903, které bylo naneštěstí zničeno během požáru v roce 1942, následuje ho Jabloň I, která je oproti třetímu ztvárnění, obrazu Jabloň II, výrazně barevnější a pozitivnější. Ačkoliv je nám symbolismus, který pro Klimta jabloně nesly, skrytý, zdá se, že mu něco musely připomínat, když se k tomuto motivu několikrát vrátil. Jabloně se objevují v řadě mýtů a legend, křesťanům a Židům připomínají strom poznání z ráje, v řecké mytologii se zase jablko objevuje jako dar Parise pro Afrodité nebo jako Heraklův atribut. Tím, že jsou data namalování těchto Klimtových obrazů od sebe dost vzdálená, je pravděpodobné, že pro něj nenesly jen jeden význam.

Klimt namaloval obraz Jabloň I v roce 1912. Převládající barvy tohoto obrazu jsou do zelena a jeho formát je Čtverec. Rozměr originálu je 110x110 cm. Obraz je umístěn v soukromé sbírce. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Gustav Klimt (1862 – 1918). Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala díla Sigmunda Freuda či Mahlera a Vídeň byla přinejmenším středoevropským centrem kultury a vzdělání. Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností. Mezi Klimtova slavná díla patří Vodní hadi – dvě ženy se stylizovanými, vzájemně propletenými těly evokujícími neskutečný svět smyslnosti a fantazie. Dále je to Danaé, dílo inspirované řeckou mytologií zobrazující dívku, které se zmocnil Zeus proměněný ve zlatý déšť (Danaé poté porodila Persea). Jeho obrazy často vzbuzovaly vášně a protesty veřejnosti, a to nejen pro svůj obsah, ale také pro své inovativní malířské postupy – např. Přítelkyně, obraz dvou žen při milostné schůzce.