Zvoník

Obraz nesoucí název Zvoník, namaloval, známý secesní malíř Gustav Klimt. Kdo dobře zná tvorbu Klimta, mohlo by ho toto dílo překvapit, že je právě od Klimta, jelikož není úplně pro něj typické. Klimt velmi rád používal ve svých dílech pestré barvy, které na tomto obrazu nenajdeme. Celý obraz je zahalen do světlých tónů.

Hlavní dominantou obrazu je muž, který právě tahá oběma rukama za lano, aby rozhoupal zvon, který ovšem není v díle zachycen. Tělo silného a svalnatého muže je namalováno pouze jako obrys, není vyplněno barvami, což může působit jako pouhý náčrt. Za postavou se nachází různě barevné odstíny, které vypadají jako barevný prach vznášející se ve vzduchu.

Převládající barvy tohoto obrazu jsou Černobílé a jeho formát je vysoký. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Gustav Klimt (1862 – 1918). Klimt jako malíř reprezentuje nejlepší období Vídně – dobu, kdy tu vznikala díla Sigmunda Freuda či Mahlera a Vídeň byla přinejmenším středoevropským centrem kultury a vzdělání. Klimtovo dílo je kombinací symbolismu a byzantských rysů, které vytvářejí podtón jeho secesnímu stylu. Klimtovy obrazy mají zvláštní, až úzkostnou atmosféru, často zobrazují freudovskou myšlenku o erotice přítomné v každém lidském pohybu a konání. Maluje dvourozměrně, intenzivními barvami a přitom velice jemně a s vytříbenou důstojností. Mezi Klimtova slavná díla patří Vodní hadi – dvě ženy se stylizovanými, vzájemně propletenými těly evokujícími neskutečný svět smyslnosti a fantazie. Dále je to Danaé, dílo inspirované řeckou mytologií zobrazující dívku, které se zmocnil Zeus proměněný ve zlatý déšť (Danaé poté porodila Persea). Jeho obrazy často vzbuzovaly vášně a protesty veřejnosti, a to nejen pro svůj obsah, ale také pro své inovativní malířské postupy – např. Přítelkyně, obraz dvou žen při milostné schůzce.