Popis zvoleného provedení
Tisk. Obraz vytiskneme na matný fotopapír papír HP o gramáži 270 g/m2. Tiskneme na špičkovém 9inkoustovém plotru HP Z9+. K motivu přidáváme 5 cm široký bílý okraj. Fotografie tiskneme na lesklý fotopapír.
Vybrat si můžete libovolný rozměr a volit jej s přesnosti 1 cm.
Více informací najdete v sekci
provedení obrazů.
Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV.
Rok vzniku:
1878-1891Provedení:
olej na plátněRozměr originálu:
217 x 361 cmTento obraz je známý svým humoristickým a provokativním charakterem a byl inspirací pro mnoho pozdějších umělců. Odráží také historickou událost, kdy Záporožští kozáci psali sarkastický dopis tureckému sultánovi během konfliktů mezi Ruskem a Osmanskou říší. Obraz se nyní nachází v Tretjakovské galerii v Moskvě a je jedním z nejznámějších děl
Ilji Repina .
Obraz zobrazuje skupinu Záporožských kozáků, kteří sedí u stolu a psali dopis tureckému sultánovi Mehmetovi IV. Jsou obklopeni alkoholickými nápoji a jsou plní nadšení.
Postavy na obraze jsou výrazné a různorodé. Každý kozák má svou vlastní osobnost a výraz, což přispívá k celkovému humoru a charakteru obrazu. Někteří z nich mají vtipné a provokativní pohledy. Hlavním bodem zájmu obrazu je velký list, na kterém kozáci právě píší dopis sultánovi. Tento dopis má komický charakter a obsahuje vulgarismy a urážky vůči sultánovi.
Repin namaloval obraz Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV. v roce 1878-1891. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 217 x 361 cm. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.
Ilja Jefimovič Repin (1844 – 1930). Ruský
realistický malíř a sochař. Po Velké říjnové revoluci byl částečně neprávem vydáván za vzor neblaze proslulého uměleckého směru, tzv. socialistického realismu. Vystudoval Akademii v Petrohradu, pobýval v Itálii a Francii. Po návratu pracoval v Moskvě, od roku 1882 opět v Petrohradu a od r. 1900 ve finském Kuokkala. Ovlivnil ho
impresionismus, který poznal při studiích v Paříží, dlouhodobě mu byl nejbližší styl
Rembrandtův a impresionistou se nikdy nestal. Maloval nejčastěji výjevy ze života obyčejných a chudých lidí, ale také tehdejší elitu a inteligenci (carskou rodinu nebo Tolstého). Mezi jeho nejznámější obrazy patří
Burlaci na Volze, na němž zachytil podmínky a těžkou práci ruských nevolníků. S revolucí roku 1917 nechtěl mít nic společného a revoluční témata nemaloval vůbec. Zemřel v roce 1930 ve Finsku (do Ruska se již vrátit nechtěl). Finské město Kuokkala bylo po obsazení této části Finska Sověty přejmenována na Rjepino.