Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV.

Rok vzniku: 1878-1891
Provedení: olej na plátně
Rozměr originálu: 217 x 361 cm

Tento obraz je známý svým humoristickým a provokativním charakterem a byl inspirací pro mnoho pozdějších umělců. Odráží také historickou událost, kdy Záporožští kozáci psali sarkastický dopis tureckému sultánovi během konfliktů mezi Ruskem a Osmanskou říší. Obraz se nyní nachází v Tretjakovské galerii v Moskvě a je jedním z nejznámějších děl Ilji Repina .

Obraz zobrazuje skupinu Záporožských kozáků, kteří sedí u stolu a psali dopis tureckému sultánovi Mehmetovi IV. Jsou obklopeni alkoholickými nápoji a jsou plní nadšení.

Postavy na obraze jsou výrazné a různorodé. Každý kozák má svou vlastní osobnost a výraz, což přispívá k celkovému humoru a charakteru obrazu. Někteří z nich mají vtipné a provokativní pohledy. Hlavním bodem zájmu obrazu je velký list, na kterém kozáci právě píší dopis sultánovi. Tento dopis má komický charakter a obsahuje vulgarismy a urážky vůči sultánovi.

Repin namaloval obraz Odpověď záporožských kozáků sultánovi Mehmetovi IV. v roce 1878-1891. Převládající barvy tohoto obrazu jsou pestrobarevné a jeho formát je na šířku. Rozměr originálu je 217 x 361 cm. Reprodukci tohoto obrazu tiskneme na přání - můžete si zvolit rozměr i provedení reprodukce.

Ilja Jefimovič Repin (1844 – 1930). Ruský realistický malíř a sochař. Po Velké říjnové revoluci byl částečně neprávem vydáván za vzor neblaze proslulého uměleckého směru, tzv. socialistického realismu. Vystudoval Akademii v Petrohradu, pobýval v Itálii a Francii. Po návratu pracoval v Moskvě, od roku 1882 opět v Petrohradu a od r. 1900 ve finském Kuokkala. Ovlivnil ho impresionismus, který poznal při studiích v Paříží, dlouhodobě mu byl nejbližší styl Rembrandtův a impresionistou se nikdy nestal. Maloval nejčastěji výjevy ze života obyčejných a chudých lidí, ale také tehdejší elitu a inteligenci (carskou rodinu nebo Tolstého). Mezi jeho nejznámější obrazy patří Burlaci na Volze, na němž zachytil podmínky a těžkou práci ruských nevolníků. S revolucí roku 1917 nechtěl mít nic společného a revoluční témata nemaloval vůbec. Zemřel v roce 1930 ve Finsku (do Ruska se již vrátit nechtěl). Finské město Kuokkala bylo po obsazení této části Finska Sověty přejmenována na Rjepino.