George Hendrik Breitner (1857 - 1923) byl holandský malíř narozený v Rotterdamu. Už od dětství byl mimořádný talent, za což byl při studiu na Akademii výtvarných umění v Haagu odměňován. V roce 1880 byl z akademie vyloučen za spálení předpisů. O dva roky později se seznámil s velkým nizozemským umělcem, Vincentem Van Goghem. Breitner dával ve svých dílech přednost dělníkům a služkám, tedy nižší třídě a ukazoval tak své sociální cítění po vzoru Emila Zoly. Když přišel do Amsterodamu, věnoval se dále pouličním scénám a působení povětrnostních podmínek na ně. Breitner byl také zručný malíř aktů, pro které byl stejně jako Rembrandt kritizován, neboť svou opravdovostí se vzdalovaly od ideálu krásy. Byl velice uznávaným umělcem a mohl tak cestovat, jak po Evropě, tak i po USA. Když byl Breitner hospitalizován, navštívil ho jeho přítel Vincent Van Gogh. Ač byli přátelé a kolegové, později se rozkmotřili, když Gogh nazval Breitnrerovy obrazy plesnivými tapetami. Breitner po přítelově smrti přiznal, že Goghovo umění je vhodné tak akorát pro Eskymáky.